ÚTOČNÉ ODDÍLY
|
||
01. |
1.STURMPATROLL tombak 54,98x36,35mm |
|
02.
|
2.STURMHALBREGT. (STURM-HALBREGT.2 D.2.K.D. tombak, postříbř |
|
02a. |
2.STURMHALBREGT. (STURM-HALBREGT. 2 D.2.K.D.) tombak, smalt |
|
03.
|
3.STURMBATALLION bílý kov 39,15x42,46mm zn.Sztankoczy-Herpka |
|
03a.
|
3.STURMBATALLION zinek 39,31x42,56mm |
|
04.
|
4. STURMTRUPPE KORPS zinek 32,38x41,13mm |
|
05.
|
4.STURMBAON tombak 29,65x33,45mm | |
06.
|
7.STURMBAON zinek 36,89x28,57mm zn.BSW |
|
07.
|
8. STURMSCWADRON ULANEN tombak 29,52x33,41mm | |
70.
|
9.KTD, Kav. Jagdkommando, 38 x 29 mm |
|
08.
|
10.STURMBAON (LOFAS HADOSZTALY ROHAM FELEZREDE) postříbřený |
|
08a.
|
10.STURMBAON (LOVAS HADOSZTALY ROHAM FELEZREDE) bílý kov | |
09.
|
11.STURMBAON bílý kov 26,08x31,75mm | |
10.
|
11.STURMBAON bílý kov 36,07x33,24mm | |
11.
|
12 K.K.STURM HALB-REGIMENT tombak, 36,49x27,01mm |
|
11a.
|
12.STURMHALBREGT. bílý kov 36,49x27,01mm |
|
11b
|
12.STURMHALBREGT. tombak 36,30x27,05mm | |
12.
|
13.STURMBAON tombak, postříbřený 67,41x59,40mm důstojnický |
|
13.
|
14-5 M.KIR.SJD., tombak 25,66x35,70mm | |
14.
|
14 STURM BAON |
|
15.
|
15.STURMBATAILLON, bílý kov, plech, 35,77x25,33mm | |
15a.
|
15.STURMBATAILLON, Zn plech, 35,77x25,33mm |
|
71.
|
15.ROHAM ZASZLOALJ, bronz, postříbřený, email, 63,57x48,02mm, Zn.výr.: JEROUSCHEK BPEST. | |
72.
|
17.SCH., tombak, postříbřený, 34,58x22,08mm | |
73.
|
18.STURMTRUPPE ROHAM CSAPAT, Zn plech, 59,08x45,99mm Zn.výr. Abz.Atel.L.F.Pramer Wien IX |
|
16.
|
20.STURMBAON (20.H.H.O.ROHAM CSAPAT) zinek, postříbřený 54,3 |
|
17.
|
21.STURMBAON tombak, postříbřený, email 53,83x35,91mm |
|
18.
|
24.STURMBAON bílý kov 36x36mm zn.L.F.Pramer Wien IX |
|
18a.
|
24.STURMBAON tombak 36x36mm zn.L.F.Pramer Wien IX |
|
19.
|
27.STURMBAON tombak, pozlacený 61,41x42,87mm zn.G.Gurschner |
|
19a.
|
27.STURMBAON bílý kov 61,73x42,99mm | |
19b.
|
27.STURMBAON zinek 61,90x43,23mm |
|
20.
|
28.STURMBAON postříbřený důstojnický |
|
21.
|
31.STURMBAON bílý kov 41,83x43,85mm | |
21a.
|
31.STURMBAON, pobronzovaný,43 x 46 mm. Zn.výr.: Morzsanyi, B.Pest, eskü.u.5 |
|
22.
|
32.STURMBAON zinek 50,38x34,36mm zn.G.Gurschner Wien VII | |
23.
|
33.STURMBAON tombak 46,83x40mm | |
24.
|
33.STURMBAON tombak, pozlacený 46,83x40mm | |
25.
|
34.STURMPATROLLE bílý kov 38,18x40,35mm |
|
26.
|
37.STURMBAONS (HONVED ROHAM ZASZLOALJ) bílý kov 34,80x32,13m |
|
27.
|
38 STURMTRUPPE | |
28.
|
38.STURMBAON (ROHAM ZLJ.1917 zinek, pobronzovaný 47,38x28,24 |
|
28a.
|
38.STURMBAON (ROHAM ZLJ.1917) zinek 46,90x28,17mm zn.ARKANZA |
|
29.
|
39.STURMBAON (HONV.H.O.ROHAM ZASZLOALJ) zinek 50,51x50,56mm |
|
30.
|
48.STURMBAON tombak 56,40x44,32 důstojnický |
|
74.
|
51.M.KIR.HONV.GYAL.HADOSTALY ROHAM ZASZLOALJ, tombak | |
75.
|
51.M.KIR.HONV.GYAL.HADOSTALY ROHAM ZASZLOALJ, tombak, postříbřený, 62,60x44,76mm | |
31.
|
58.K.U.K. STURMBAON, Zn plech, 44,51x31,31mm |
|
31a.
|
58.K.U.K. STURMBAON, postříbřený, 44,51x31,31mm |
|
32.
|
60 STURM BAON zinek 56x39mm | |
33.
|
64.STURBAON (H.HO.ROHAM ZASZLOALJ) zinek 85,13x68,05mm |
|
34.
|
70. STURMBAON (HONVED ROHAM ZASZLOALJ) bílý kov 69,41x44,55m |
|
35.
|
70.STURMBAON tombak |
|
36.
|
82.SZÉKELY-BAKA 1914-1916 | |
37.
|
85.STURMPATROLL (ZASZLOALJ 3-85) tombak 44,80x36,30mm |
|
37a.
|
85.STURMPATROLL (ZASZLOALJ 3-85) tombak, pozlacený 44,84x36, |
|
38.
|
89.STURMPATROLL bílý kov 10,69x48,12mm |
|
39.
|
106.STURMBAON stříbro 62,21x45,33mm zn.WMF německý punc 800 |
|
39a.
|
106.STURMBAON tombak, postříbřený 62,30x45,40mm |
|
40.
|
123.STURMBAON tombak, postříbřený 62,30x45,40mm |
|
41.
|
145.STURMBAON tombak, pozlacený 41,26x30,30mm | |
41a.
|
145.STURMBAON zinek 41,26x30,30mm |
|
42.
|
155.STURMBAON (ROHAMZASZLOALJ KEZIGRANATDOBO) tombak 39,41x3 | |
43.
|
216. STURMTRUPPE (M.KIR.216. HONV.GY.D DR.ROHAM FELZAS ZLOAL |
|
44.
|
ODOZIALY SZTURMOWE tombak 37,67x53,33mm |
|
44a.
|
ODOZIALY SZTURMOWE zinek 38,6x53,75mm |
|
45.
|
ROHAM CSAPAT 1918 zinek, pobronzovaný 29,09x25,90mm |
|
46.
|
ROHAM CSAPAT STURM TRUPPE zinek, 42,26x50,85mm |
|
46a.
|
ROHAM CSAPAT STURM TRUPPE bílý kov 43,63x50,91mm | |
47.
|
ROHAM CSAPAT zinek 40,26x53,14mm |
|
47a.
|
ROHAM CSAPAT zinek, pobronzovaný 40,26x53,14mm |
|
48.
|
ROHAM-CSAPAT 1917 |
|
49.
|
ROHAM CSAPAT STURM TRUPPE zinek, pobronzovaný zn.Arkanzas Bp |
|
49a.
|
ROHAM CSAPAT STURM TRUPPE tombak, zn.Arkanzas Bp |
|
49b.
|
ROHAM CSAPAT STURM TRUPPE zinek |
|
50.
|
ROHAM CSAPAT 1914-1917 bronz 25,66x35,69mm zn.Arkanzas Gesch |
|
51.
|
ROHAM CSAPAT STURM TRUPPE zinek 33,62x41,82mm zn.ARKANZAS BP |
|
52.
|
ROHAM CSAPAT STURM TRUPPE zinek, pobronzovaný 51,30x40,01mm |
|
53.
|
St. bílý kov 9,45x39,12mm | |
54.
|
STURMTRUPP tombak, postříbřený 54,49x35,69 |
|
54a.
|
STURMTRUPP zinek 54,52x35,67mm |
|
54b.
|
STURMTRUPP tombak 54,52x35,67mm | |
55.
|
STURMTRUPP miniatura tombak 35,92x23,64mm | |
56.
|
STURMTRUPP var, pro polskou legii zinek 54,28x35,96mm | |
57.
|
STURMTRUPP zinek |
|
58.
|
STURMTRUPPE ROHAM CSAPAT bílý kov 59,33x46,10mm zn.Abz.Atel. | |
59.
|
STURMTRUPPE ROHAM CSAPAT 1914-1918 zinek, pobronzovaný, zn.A |
|
59a.
|
STURMTRUPPE ROHAM CSAPAT 1914-1918 zinek, zn.A |
|
60.
|
STURMTRUPPE tombak 29,6x33,83mm Zn.výr.: |
|
61.
|
STURMTRUPPE zinek 31,16x33,60mm zn.L.F.Pramer Wien IX | |
62.
|
STURMTRUPPE zinek 38,44x53,96mm |
|
63.
|
STURMTRUPPE tombak, látka 56,01x41mm |
|
64.
|
STURMTRUPPE tombak, postříbřený 20,40x28,27mm | |
65.
|
STURMTRUPPE tombak, postříbřený 23,63x30,53mm |
|
66.
|
STURMTRUPPE tombak, postříbřený 75,90x34,45mm |
|
67.
|
STURMTRUPPE zinek 52,01x39,02mm | |
68.
|
STURMTRUPPE bílý kov 37,22x54,89mm |
|
68a.
|
STURMTRUPPE bílý kov 37,86x57,72mm |
|
69.
|
STURMTRUPPE Luftfahrtruppe, tombak, postříbřený, 63,16x59,45mm |
|
76.
|
STURMKOMPANIE LIENZ |
|
77.
|
K.u.K. Handgranatenwerfer, Weltkrieg 1914 - 16, 40 x 27 mm. Sign. BHM |
|
78.
|
K.u.K.Jagdkommando bílý kov 39,85x34,21mm |
|
79.
|
GYÖZELEM VAGY HALAL H.BRIG 1914-1917 zinek, pobronzovaný | |
80.
|
STURMTRUPPE Luftfahrtruppe |
|
81.
|
3-61.S.K. bílý kov 45,52x38,14mm zn.L.F.Pramer Wien IX... 3s |
|
|
|
|
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
Čepicové odznaky Rakousko-Uherské armády používané v letech 1914-1918
útočné oddíly
Elitesoldaten der Monarchie
září/říjen 1916
listopadu 1918
R-U AOK konstatovalo, že je silná potřeba intenzivního pěchotního výcviku a u každé armády zřídilo speciální výcvikový útvar, kde zkušení vojáci předávaly mladým rekrutům bojové zkušenosti které byly zapotřebí k přežití v zákopové válce. Když AOK zjistilo, že Němci už odborné kursy také zřídily zeptalo se německého vrchního velení, zda-li by bylo možné připojit se kursům v Beuville. 15 důstojníků R-U armády se zúčastnilo dvou kursů září/říjen 1916. Jejich zkušenosti byly pozitivní a tak AOK požádalo o vyslání vojáků do Beuville. Německé vrchní velení nabídlo, aktivovat tři kursy (listopad 1916, prosinec 1916 a leden 1917) vyhrazené pouze pro R-U armádu. 120 důstojníků a 300 poddůstojníků prošlo výcvikem v Beuville. Okopírovaný německý systém, měl být základnou pro většinu kádrového stavu nově zřizovaných R-U úderných praporů. Tyto úderné prapory měly do jara 1917 vycvičit nejméně dvě Sturmpatrouillen u každé pěší roty. Složení těchto armádních úderných praporů bylo různé podle oblasti a zdrojů příslušné armádní oblasti. Běžně se skládaly ze 4 pěších rot, jedné kulometné roty, minometného, plamenometného a ženijního družstva. Výcvik byl nejvíce úspěšný na severovýchodní frontě, protože byla v této době nejklidnější a umožňovala nejvíce možností uvolnit vojáky z fronty k výcviku a účasti na kursech. Na druhé straně dřívější „Jagdkommandos“ jednoduše změnily svá označení a byly začleněny do těchto úderných oddílů. Na Italské frontě bylo více problémů, kvůli ztrátám utrpěným v sektoru řeky Soči. Plukovní velitelé často odmítali poslat své nejlepší muže do zázemí pro výcvikové účely.
První zkouškou pro tento mladý obor pěchoty byla 10 bitva na řece Soči. Zkušenosti byli různé. Když úderné roty byly rozděleny mezi jednotky a byly v čele pěchotních protiútoků, boj vždy skončil úspěchem. Když byly rozmístěny v úzké formaci, roty utrpěly těžké ztráty, hlavně pokud nebyl proveden před útokem průzkum. Na základě této zkušenosti AOK vydalo obecným rozkazem jak se mají úderné prapory rozmisťovat v budoucnosti. Složení praporů se tedy stalo trvalé. V rozporu s předchozím obdobím a německým systémem bylo rozhodnuto rozšířit počínaje červnem 1917 úderné prapory na divizní úroveň. Každá pěší divize měla mít divizní úderný prapor skládající se z tolika úderných rot kolik měla divize pluků. Každá jízdní divize měla aktivovat tzv. Úderný půlpluk. Nezávislé brigády měly obdržet úderné půlprapory. Číselné označení úderných praporů, půlpluků a půlpraporů bylo být stejné jako číslo jejich divize/brigády. Roty obdržely čísla svých přidělených pluků, např. k.u.k. Infantry Regiment Nr. 14 – k.u.k. Stosskompanie Nr.14.
Toto způsobilo zásobovací těžkosti. Doplňkem k úderným rotám se měl úderný prapor skládat ještě z kulometné roty, oddílu s pěchotními kanony, četou minometů, četou plamenometů a družstvem spojařů. Kvůli nedostatku těchto zbraní, byly tyto jednotky odebrány od pluků na frontě po ukončení výcvikových kursů se vraceli zpět. Můžeme říci, že do října 1917 většina z úderných praporů neměla své vlastní podpůrné části.V tomto případě pomohlo úderným praporům velké vítězství spojených sil R-U a Německa ve 12 bitvě na řece Soči. Mnoho z dobytého italského válečného materiálu a zbraní bylo přiděleno k úderné pěchotě. Během výcviku, vojáci z úderných oddílů byli vždy cvičeni se zbraněmi nepřítele, aby je byli schopni používat pro vlastní potřeby po dobytí stanovených cílů. A teď obdrželi mnoho kulometů a další výzbroje k běžnému užívání.
Během 12. bitvy na řece Soči, prokázaly úderné prapory R-U svojí užitečnost v moderní zákopové válce. Jejich elitní charakter byl podobný předválečné úloze kterou mělo jezdectvo. Úderní vojáci se staly symbolem útočného ducha a úspěšných útoků, ale na druhou stranu došlo k přeceňování jejich síly efektivně zasáhnout rozhodnutí na bitevním poli. Do června 1918 R-U armáda získala k dispozici mnoho úderných skupin. Každá frontová rota dostala nejméně dvě úderné patroly, připravené k plnění průzkumných úkolů, nebo speciálních misí proti předním strážím nepřítele. Za druhé tu byly plukovní úderné roty formující divizní prapor a za třetí velmi dobře vybavený personál armádních výcvikových kursů.
Ale od roku 1918 se změnil systém budování zákopů. Místo 1., 2. a 3. pozice se bojová zóna stabilizovala. První a druhá pozice byly sloučeny do hlavní bojové zóny v hloubce 4 km. Která byla na straně k nepříteli zajištěna linií předních hlídek. Bunkry, zamaskovaná kulometná hnízda, hloubkové zajištěné oblasti překážkami hlídané pěchotními kanony a minomety zakopanými ve vzdálenosti mezi dřívější první a druhou pozicí. To znamenalo, že během útoku bylo třeba dobýt nejen linie, ale pěchota musela prolomit celou hlavní bojovou zónu. To byla jedna z příčin proč se nepodařila ofenzíva na řece Piavě v červnu 1918. Po této bitvě byly všechny úderné jednotky a patroly staženy z fronty a vráceny do výcvikových táborů. Jejich služba byla zredukována na průzkum a malé úderné mise až do konce války. Po skončení války se na myšlenku speciálně trénovaných a vybavených úderných jednotek zapomnělo. Bylo plánováno cvičit každého vojáka v boji zblízka a v zákopovém boji tak aby nebyla potřeba udržovat žádné zvláštní úderné jednotky. Jako celá Rakousko-Uherská armáda byla úderné prapory zrušeny v listopadu 1918. Ale byla to jejich dovednost, jejich výcvik a jejich efektivita, která ovlivnila výcvik s strukturu pěchoty v Evropských armádách což se projevilo v průběhu WWII.
Zdroj:
https://www.valka.cz/newdesign/v900/clanek_10651.html